Hawkinsův deník - 5. část
19.11. 1967: Ráno jsme se vrátili z hlídky. Pronikli jsme dokonce i 2 až 3 míle do Kambodže. Na nic mimořádného jsme nepřišli. Měli jsme jen tři ostré kontakty. Našel jsem opět několik letáků severovietnamské propagandy. Ted' se jdu pořádně vyspat, protože dva dny a dvě noci intenzivně pršelo. Moc jsme se nevyspali. Jak jsme se shodli s Rosenfieldem, že by možná pomohl hloubkový průzkum. O tom ale nemůžeme rozhodnout my. Kapitán nám důvěrně sdělil, že se snad už na podobném projektu pracuje.
26.11. 1967: Týden pronikají naši LLDB do Kambodže. My jako SF jim děláme zajištění a kryjeme jejich ústup přes hranice. Naštěstí prší, takže i když je to nepohodlné, přece jen nám déšt' trochu pomáhá. Nemám náladu psát. Jsem unavený.
27.11. 1967: Ty naše výlety do Kambodže přinesly své ovoce. Naši rákosníci vyčmuchali kousek za hranicemi tábor NVA a velitelství tam chce vletět a Severovietnamce trochu pocuchat. Právě jsme se vrátili z Nha Trangu, kde jsme se dozvěděli detaily této akce. Cílem jsou pozice NVA v oblasti kopce s ruinami chrámu Po Tlong Karai. Nejprve se do nich mají pustit naše letadla a pak to mají pročesat LLDB a CIDG. My máme zůstat v záloze a angažovat se pouze, pokud by měli spojenci problémy. Kdyby tam totiž někdo z našich zůstal, starý Ho by tak dostal své ,,Američany v Kambodži''!
29.11.1967: Nutně potřebuji volno! Ten včerejší flám za hranicí mi pěkně pocuchal nervy! Navíc začínám mít fóbii z tunelů! Mám pocit, že je prolézám nezdravě často. Je jen otázka času, kdy z jednoho z nich už nevylezu!
Uáááá, to byla akce! Nejdřív nám sestřelili vrtulník, pak jsme se naháněli s NVA po lese, pak mě poslali s pár chlapama, které jsme sesbírali na úpatí kopce probít se až nahoru. A nahoře čekaly ruiny plné Vietnamců. OK - to bych ještě všechno dal. Ale když jsem se já pitomec dobrovolně přihlásil, že prozkoumám podzemí, kterým unikla část důstojníků. A copak se stalo? Áno, zasypalo se to za mnou! A samozřejmě tunel ústil kam? Áno, do vesnice plné Vietnamců. Brrr! Mizerná akce! Vyčerpal jsem dávku štěstí na pár let dopředu. Chci dovolenou, chci si odpočinout!
30.11. 1967: Pojedu na debriefing do Nha Trangu. Vypadá to na pár perných chvil na štábu, ale docela se těším, že změním vzduch.
5.12. 1967: Ráno jsem se vrátil z Nha Trangu. Na dovolenou do Saigonu jsem se nedostal, ale mám slíbeno, že ji brzo dostanu. Nyní opět v Nui Peku. Nic se tu nezměnilo, jenom postrádám pár kluků od CIDG. Prý si užili dost perných chvil. Congové tady prý zkusili minometný přepad. Taky LLDB měli nějaké ztráty. Doufám jen, že Duong je v pořádku.
17.12. 1967: Dnes ráno jsme nad řekou Khe Bana přišli o jeden Huey. Pro pilota, který přežil a nouzově přistál v rýžovišti na břehu, poslali mě. Můj postup kryl jeden vrtulník shora. V oblasti bylo mnoho nepřátel. Ale pilota jsme nakonec zachránili. Musím se pochválit, byla to dobrá akce.
23.12. 1967: Zítra jsou Vánoce. Jsem zvědavý, jaký dárek nám dá do punčochy strýček Ho. Jestli bych mohl tipovat, myslím, že to bude nejspíše nějaký minometný granát.
Dnes k nám přišlo pár kluků od LLDB a slíbili, že přijdou i zítra. Možná to bude vypadat směšně, ale byli to katolíci a navzájem jsme si zpívali koledy. Jsme všichni trochu naměkko. Jo, abych nezapomněl... včera mi přišly hned dva dopisy. Oba jsou od rodiny. Doma všechno v pořádku. Ten první byl čistě vánoční. Ten druhý o celkové náladě doma. Všechny ty protiválečné demonstrace. Chce se mi z toho zvracet. Ani se mi nechce psát.
2.1. 1968: Na Nový rok přišla hláška z jedné vesnice horalů, že v jejím okolí operuje nějaká silnější skupina komunistů. Vesničané mají strach, proto se jejích starost rozhodli požádat Rosenfielda o pomoc. Čeká nás průzkum džungle podél řeky Song Nong.
3.1. 1968: Už mám nervy v kýblu. Měli jsme v džungli pár ostrých kontaktů. A do té vesnice jsme přišli pozdě. Byla vypálená a většina Montagnardů postřílených! Zatracení Vietcongové! Dobrá zpráva je, že už konečně dostanu to zatracené volno.
5.1. 1968: Dneska po poledni nám dopadlo na základnu několik minomentých granátů! Je tady trošku stísněná atmosféra, proto se těším, až dneska na pár dní vypadnu. Poslední dobou nějak moc kouřím. Do jedné polní lahve jsem si nechal udělat silnou černou kávu a čekám na svůj vrtulník do Saigonu.
6.1. 1968: Jsem zpátky na Nui Peku. To je k vzteku! Jen co jsem dorazil do Saigonu, přišel rozkaz, že se mám okamžitě vrátit. V noci padla pevnůstka LLDB!
Ještě tohle ráno naši vojáci evakuovali vesničany z Jarai na základnu. Tohle jsem se dočetl v debrifiengu:
Pokračující útoky na spřátelé síly a civilisty v oblasti způsobily mnoho ztrát a donutily nás k evakuaci okolních vesnic. Evakuace vesnice Jarai poblíž tábora nás přivedla přímo do rány útoku NVA. Vesničané byli evakuováni vrtulníkem, zatímco A-tým pod velením SFC Hornstera bojoval s nepřítelem. Vrtulník zaslaný zpět pro A-tým byl sestřelen a tak dostala jednotka rozkaz stáhnout se pěšky a později byla podpořena jednotkou CIDG pod velením kapitána Rosenfielda. Všechny síly se stáhly do základny.
Přál bych si být tady a pomoct jim. Se všemi těmi vesničany je tady trošku přelidněno, ale vrtulníky, které je mají odvézt, jsou už prý na cestě. Setrvává silná aktivita rudých v naší oblasti. Nemám náladu a ani čas psát.
7.1. 1968: Situace je kritická. Zdá se, že k nám míří několik čet NVA. Kromě malého oddílu NVA, který jsme zlikvidovali s pomocí vrtulníků, však nemáme o přítomnosti NVA důkazy. Kvůli bezpečnosti jsme museli zlikvidovat most přes horskou rokli, abychom omezili přístupové cesty k našemu táboru. Ale stejně je to jen dočasné řešení. Zatím kontrolujeme opevnění a zbraně. Doufáme, že dostaneme co nejdříve posily.
8.1. 1968: Rosenfield se od rána marně snaží získat posily nebo podporu. V podobné situaci je zřejmě více táborů. Poslali jsme několik vojáků na hlídky do okolí. Brzo bude večer. Myslím, že dneska to přijde...
,,Pohled dveřma vrtulníku na nohy střelce a ohnivou čáru trasírek z jeho kulometu,
která bušila do zelený džungle těsně pod náma... to byla asi poslední věc, kterou
si z toho tábora pamatuju. A k čemu to všechno bylo? K ničemu... naprosto k ničemu.''
Steve R. Hawkins