Vietnam kdysi a dnes
Socialistická republika Vietnam
Hlavní město Hanoj
Rozloha 329 560 km čtverečních
Nejvyšší bod Fan Si Pan (3 144 m. n. m.)
Časové pásmo + 7
Počet obyvatelstva 90 549 390 (14. na světě, odhad v r. 2011)
Hustota zalidnění 253 ob. / km čtvereční
Jazyk vietnamština (úřední), angličtina (rozšířena jako druhá řeč), francouzština, čínština, a khmerština; horské jazyky (mon-khmerština) a malajština
Náboženství buddhisté (90,3%), katolíci (6,7%), Hoa Hao (1,5%), Cao Dai (1,1%), protestanti (0,5%), muslimové (0,1%)
Státní zřízení Socialistická republika
Vznik 2. září 1945 (nezávislost na Francii)
Prezident Trương Tấn Sang
Předseda vlády Nguyễn Tấn Dũng
Měna Vietnamský dong (VND)
Vlajka Vietnamu Znak Vietnamu
Vietnam (vietnamsky Việt Nam), celým názvem Socialistická republika Vietnam (vietnamsky Cộng hòa xã hội chủ nghĩa Việt Nam, česky též Vietnamská socialistická republika, VSR), je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Jeho sousedé jsou Kambodža, Čína, Laos. Počet obyvatel přesahuje 90 milionů. Hlavním městem je Hanoj. V zemi vládne komunistická strana, která však dovoluje soukromé podnikání. Oficiálním jazykem je vietnamština.
Předdynastická éra
Oblast známá jako Vietnam byla osidlována již od paleolitu (kultura Hòa Bình, kultura Bắc Sơn) a některá archeologická naleziště v provincii Thanh Hoa mohou být údajně stará až několik tisíc let. Archeologové spojují začátky vietnamské civilizace s pozdním neolitem, ranou dobou bronzovou a s kulturou Phung-nguyen, která sídlila v oblasti provincie Vinh Phu současného Vietnamu někdy mezi lety 2000 a 1400 př. n. l. .
Někdy kolem roku 1200 př. n. l. pak dochází k vytvoření kultury Dong Son, která je pozoruhodná především díky svým propracovaným kotlům. Právě bronzové zbraně, nářadí a bubínky nám ukazují na vliv, který signalizuje původní zdroj technologie bronzových odlitků. Bylo také nalezeno mnoho malých starověkých měděných dolů v jižním Vietnamu. Známá je také jistá podobnost mezi místy v provincii Don Son a jižní Asii. Mezi podobné znaky můžeme zahrnout např. výskyt rakví ve tvaru lodě, podobné pohřební nádoby, dále také např. černání zubů nebo žvýkání arakových ořechů.
Legendární dynastie Hồng Bàng je považována mnoha Vietnamci za zakladatele prvního vietnamského státu, známého jako Văn Lang. V roce 257 př. n. l. Thục Phán porazil posledního krále této dynastie, sjednotil původní kmeny Lạc Việt se svými kmeny Âu Việt, čímž vytvořil nový kmen Âu Lạc, a prohlásil sám sebe novým panovníkem jménem An Dương Vương. Roku 207 př. n. l. pak čínský generál jménem Zhao Tuo tohoto panovníka porazil a původní kmen Âu Lạc přetransformoval v kmen Nanyue. Roku 111 př. n. l. byl tento kmen spojen s čínskou říší pod nadvládou dynastie Chan.
Čínská nadvláda
Číňané vládli poměrně tvrdě a pokoušeli se o sinizaci obyvatelstva, proto docházelo ke vzpourám. Během jedné z nich se v 6. století Vietnam na přechodnou dobu osamostatnil. Tisícileté období čínské nadvlády nad územím Vietnamu trvalo do roku 938, kdy Ngo Quyen taktickým bojem porazil čínskou armádu v bitvě na řece Bach Dang.
Francouzská kolonializace
Francouzští misionáři do Vietnamu přijížděli od 17. století. Panovníci dynastie Nguyen, vládnoucí na území jižního Vietnamu, začali s Francouzi spolupracovat. V letech 1854 - 84 ovládla Francie Vietnam vojenskou silou a učinila z něj svou kolonii Francouzská Indočína rozdělenou do tří oblastí: Tonkin, Annam, Kočinčína. Od konce 19. století sílil protifrancouzský odboj (povstání, které vedl Phan Đình Phùng). Během 2. světové války Vietnam obsadilo Japonsko, po jehož kapitulaci vyhlásil Ho Či Min nezávislou republiku. Následná osmiletá Indočínská válka s Francií skončila v roce 1954 bitvou u Dien Bien Phu a rozdělením Vietnamu na základě Ženevských dohod s demilitarizovanou zónou podél 17. rovnoběžky. Po vietnamské válce byly obě části opět spojeny 2. července 1976 do společného státu.
Rozdělený Vietnam
Vietnam byl podle Ženevských dohod rozdělen na Ho Chi Minhovu komunistickou severní Vietnamskou demokratickou republiku a profrancouzskou jižní Vietnamskou republiku císaře Bao Daie a pozdějšího problematicky zvoleného prezidenta Ngo Dinh Diema. Během nadcházejícího 300 denního období otevřených hranic téměř 1 milion většinou katolických obyvatel uprchl do Jižního Vietnamu. Zatímco na severu probíhalo rozsáhlé vraždění majitelů půdy, na jihu komunistické jednotky Vietcongu zahájily v 50. letech partyzánské operace s cílem svrhnout režim prezidenta Diema. Vojenské operace partyzánského komunistického Vietcongu a jednotek Vietminhu probíhaly i na území sousedící Kambodže.
Správní členění
Vietnam se člení na 63 administrativních oblastí; jde o 58 provincií (vietnamsky tỉnh) a 5 měst „pod ústřední správou“ (viet. thành phố trực thuộc trung ương), jež jsou na úrovni provincií.
Jednotlivé provincie se dále dělí na okresy (viet. huyện), střediskové obce (viet. thị xã) a města „pod provinční správou“ (viet. thành phố trực thuộc tỉnh); na téže úrovni jsou pak také (ve zmíněných 5 městech) městské obvody (viet. quận).