3. část - Technika
Republic F-105D Thunderchief
Slavný Thud. Thunderchiefy verze D USAF převzalo 28. září 1960. Do služby u první operační jednotky - 4.TFW - se ale dostaly až v létě následujícího roku. I když symbolem americké nadvlády na nebi jihovýchodní Asie je F-4 Phantom II., naprosto neoddiskutovatelným faktem, že ,,tahounem'' bombardovací ofenzívy proti VDR zůstává právě Thud.
Dvoumístné Thunderchiefy verze EF-105F se pak osvědčují při nebezpečných misích ,,Wild Weasel'', kdy na sebe jejich posádky nad severním Vietnamem lákají palbu raket SAM a poté odpalovací síla těchto raket ničí.
Vyvinut byl jako velký, jednomístný bojový letoun ,,pro každé počasí'', schopný jak bombardování konvenčními pumami, tak rychlými úderů taktickými jadernými zbraněmi. Navíc je schopen efektivně zasahovat do klasických vzdušných soubojů se stíhacími letouny protivníka. K tomuto účelu je vyzbrojen rotačním kanónem M-61 A1 ráže 20 mm. Dá se říci, že všechny na něj kladené požadavky splňuje a jediným jeho handicapem je relativně nízká odolnost proti palbě hlavńových prostředků PLD.
délka: 19,63 m
rozpětí: 10,64 m
výška: 5,99 m
maximální rychlost: 2 208 km/h (Mach=2,08) ve výši 11 000 m 1 345 km/h (Mach=1,1) na
úrovni hladiny moře
bojový dolet: 3 552 kilometrů
hmotnost prázdného letounu: 12 181 kg
maximální vzletová hmotnost: 23 967 kg
Boeing B-52 Stratofortress
Do služby vstoupil v roce 1952 jako strategický bombardér. Ve Vietnamu nasazuje USAF verze D a F. Byl používán k bombardování konvenčními pumami jak při strategickém bombardování VDR, tak při taktickém bombardování při podpoře spojeneckých bojových akcí.
Tito osmimotoroví obři byli k vidění nad Ho Či Minhovou stezkou, stejně jako nad Hanoji a Haiphongem, či na nebi nad džunglí jižního Vietnamu. Stejně jako nad průsmykem Mu Gia. Stratofortressy ke svým útokům startovali ze základen Andersen na Guamu a U-Tapao v Thajsku.
posádka: 6 mužů
délka: 47,85 m
rozpětí: 56,39 m
výška: 12,4 m
maximální rychlost: 1014 km/h ve výšce 12 200 m
výzbroj: kanón ráže 20 mm umístěný v dálkově ovládaném a radarově naváděném ocasním
střelišti - až 24 000 kg bomb
McDonnell Douglas F-4 Phantom II.
Jeden z nejúspěšnějších a nejvýznamnějších bojových letounů 60. let. Původně byl navržený jako palubní stíhací stroj. Posléze byl ale používán leteckými jednotkami všech složek amerických ozborjených sil. Velký, dvoumístný letoun byl původně, v rámci trendu vyznávaného na západě na přelomu 50. a 60. let, vyzbrojen pouze řízenými střelami vzduch-vzduch.
Posléze na základě zkušeností z bojů se severovietnamskými MiGy, je dodatečně vyzbrojen rotačním, šestihlavňovým kanónem M-61 A1. Ve Vietnamu byl nasazen jako plnohodnotný stíhací ,,plnokrevník'' a zároveň v případě potřeby plní úkoly taktického bombardování a podpory pozemních jednotek spojenců.
délka: 17,77 m
rozpětí: 11,71 metrů
výška: 4,95 m
maximální rychlost: 2 413 km/h (Mach=2,27) ve výšce 13 715 m
bojový dolet (se čtyřmi PLŘS Sparrow a 2 270 litrovou přídavnou nádrží): 2860 km
hmotnost prázdného letounu: 12 654 kg
maximální vzletová hmotnost: 24 857 kg
Jako ,,dítě Vietnamu'' lze označit Phantom II. za verzi E. Oproti předchozím verzím prodělal několik zlepšení, z nichž nejvýznamnějšími byly instalace speciálních křídelních klapek, umožňujících lepší manévrovací schopnosti plně zatíženého stroje a již při výrobě zamontování kanónu M-61 A1.
délka: 19,20 m
rozpětí: 11,70 m
výška: 5,03 m
maximální rychlost: 2 369 km/h (Mach=2,23) ve 12 190 metrech
bojový dolet (s jednou 2270 litrovou a dvěma 1400 litrovými přídavnými litrovými nádržemi): 2 596 km
hmotnost prázdného letounu: 13 757 kg
maximální vzletová hmotnost: 28 030 kg
Bell UH-1 Iroquois / ''Huey''
Bellův Iroquois verzí B, C, D a H je jednomotorový, víceúčelový vrtulník klasické koncepce s dvoulistým nosným i vyrovnávacím rotorem. Byl vyvinut s cílem získat pohyblivý prostředek pro přepravu osob a materiálu do prvních linií. O jeho kvalitách svědčí i fakt, že různé modifikace tohoto typu slouží v zemích celého světa.
Ve Vietnamu jej US Army používá jako transportní, evakuační, záchranný, pro přepravu zraněných a jako bitevní stroj. V neposlední řadě slouží i jako zásobovací stroj, vybaven postřikovými ráhny rozprašuje detolianty a ostruhy získal i při přepravě vojáků speciálních jednotek a agentů CIA. Nikdo již asi nepočítá, kolik vojáků zatím UH-1 nesl do akce, kolik zraněných mu vděčí za záchranu života a bohužel také, kolik padlých letělo na jeho palubě na svou poslední cestu.
Tento stroj je více, než cokoliv jiného, opravdovým symbolem války ve Vietnamu. V této své roli je tak známý, že jeho tovrání bojové jméno - Iroquois - je téměř zapomenuto a široká veřejnost jej zná pod přezdívkou ''Huey''.
Více rozepsaných informací o ''Úháčku'' včetně jeho startu je k nalezení v sekci Válka ve Vietnamu - podsekce Bell UH-1 Iroquois
délka: 17,6 m
průměr hlavního motoru: 14,6 m
maximální rychlost: 204 km/h
dolet: 512 km
užitečná zátež: 1950 kg
F-5 Freedom Fighter / ''Tiger''
F-5 poprvé vzlétlo 30. června roku 1959. Tento vojenský letoun byl nadzvukový světové třídy. Byl velice lehce udržován a také byl laciný. V roce 1962 oznámilo ministerstvo obrany Spojených států, že toto letadlo bylo vybráno pro program vojenské pomoci. Piloti z Íránu a Severní Koreji byli jako první trénováni k jejich používání. Později se začali trénovat i další piloti z různých států světa.
Dvoumístná bojová cvičební verze F-5B prvně vzlétla v únoru roku 1964. Ačkoliv všechny letouny verze F-5A byly určeny pro program vojenské pomoci, v říjnu roku 1965 získala americká armáda 12 F-5A připravených k boji. Byly vyslány do Vietnamu pro operační letové zkoušky. Tomuto programu byl dán krycí název ''Skoshi Tiger'' (malý tygr). To vedlo k tomu, že F-5 dostal přezdívku Tiger. F-5 Freedom Fighter má maximální letovou rychlost 925 mil/h a dolet až 1100 mil.
Bell AH-1 Cobra
AH-1 Cobra je americký dvoumístný jednomotorový bitevní vrtulník určený k přímé podpoře pozemních jednotek a k ničení živé síly a bojové techniky nepřítele. První prototyp vzlétl 7. září 1965, do výzbroje armády se stroj dostal roku 1967. Ještě téhož roku byl vrtulník poprvé bojově nasazen, a to ve vietnamské válce. Účastnil se různých bojových operací, z nichž poslední byly akce v Iráku a v Afghánistánu.
Vrtulníky byly používány již za 2. svět. války. Například posléze v Koreji došlo k jejich vyzbrojení a Vietnam znamenal vznik zcela nové kategorie označované bitevní vrtulník. Aeromobilní jednotky přepravované univerzálními vrtulníky UH-1 Iroquois potřebovaly prostředek palebné podpory schopný efektivně umlčet pozemní cíle v prostoru výsadku. Vyzbrojené UH-1 se příliš neosvědčily, protože byly těžké a celou formaci zdržovaly, hlavně po tom co transportní vrtulníky „vyložily“. Kromě toho byly poměrně zranitelné palbou ručních zbraní.
Posádka: 2
Pohon: turbohřídelový motor AVCO Lycoming T53-L-703
Výkon motoru: 1300 kW
Průměr nosného rotoru: 14,63 m
Délka: 13,6 m
Výška: 4,1 m
Hmotnost prázdného stroje: 2993 kg
Vzletová hmotnost: 4535 kg
Nepřekročitelná rychlost: 352 km/h
Max. rychlost: 282 km/h
Dostup: 3720 m
Dolet: 510 km
Výzbroj: 20mm tříhlavňový rotační kanón (Gatling) M197 v otočné věži, na čtyřech závěsnících na pomocném křídle je umístěna výzbroj (kontejnery se 70mm raketami FFAR, pumy CBU, granátomet ráže 40 mm, protitankové řízené střely TOW)
Verze vrtulníku:
AH-1G - základní verze
AH-1J - verze AH-1J Sea Cobra je určena pro USMC. Stroj má dva motory Pratt & Whitney UACL T 400-CP-400 s výkonem po 1800 hp
AH-1B
AH-1K
AH-1Q - zmodernizovaná verze AH-1G vyzbrojená raketami TOW
AH-1R - verze s motorem T53-L-703
AH-1S - modernizovaná verze
AH-1F - verze vybavená moderními přístroji, počítači, navigačním systémem a s dalšími vylepšeními.
AH-1T Super Cobra - inovovaný typ se dvěma turbohřídelovými motory T700-GE-700 a novými zbraňovými systémy
AH-1W - modernizovaná verze
AH-1Z King Cobra - další modernizace s šesti zbraňovými závěsníky
Uživatelé: Bahrajn, Írán, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Jordánsko, Pákistán, Španělsko, Taiwan, Thajsko, Turecko, USA
